Rudá věž smrti
Příběhy, na které se nesmí zapomínat
U příležitosti slavnostního otevření Domu kultury po jeho renovaci
a modernizaci byla vydána kniha Rudá věž smrti. Váže se k expozici, která se
v Domě kultury nově otevřela a která je věnována politickým vězňům a jejich utrpění ve vykmanovských lágrech. Právě oni v 50. letech budovali nový Ostrov i Dům kultury a jejich příběhy sepsal Lubomír Modrovič. Kniha je od října 2025 v prodeji v Informačním centru Na Zámku v Ostrově.
Historie industriální památky
Rudá věž smrti, připomínka masivní těžby uranové rudy na Jáchymovsku, byla na Seznam nemovitých kulturních památek UNESCO zapsána v roce 2019. Publikace Lubomíra Modroviče vypráví o její historii na pozadí silných a leckdy tragických osudů těch, kteří byli na těžbu uranové rudy nuceně nasazeni v roli obětí politických procesů a čistek
v 50. letech XX. století. Areál, jemuž dominuje sedmipatrová věž z červených cihel, sloužil v letech 1951 až 1961 jako ústřední úpravna a třídírna uranové rudy, vytěžené nejen na Jáchymovsku, ale i v dalších uranových revírech tehdejšího Československa, a dodávané do Sovětského svazu. Areál úpravny, dnes nazývané Rudá věž smrti, se dochoval v torzální, nicméně autentické podobě. Jde o poslední zachované zařízení na úpravu uranové rudy v Krušných horách. Během období, kdy byla v provozu, se na práci v ní vystřídalo na 70 tisíc mužů určených k likvidaci neboli muklů, jak si sami říkávali. Lubomír Modrovič ve své publikaci přibližuje osudy několika desítek z nich. Jde o příběhy, ze kterých vám bude běhat mráz po zádech, ale přesně taková byla 50. léta: mrazivá, nelítostná a krutá. Přesto, nebo snad právě proto je třeba si tuhle část historie připomínat. V publikaci Lubomíra Modroviče se tak děje na pozadí dobových reálií, avšak originální a čtivou formou včetně bohaté historické fotodokumentace.